Sluneční brýle patří neodmyslitelně k lidskému životu, pokud ještě pamatujete dobu socialismu, možná si vybavíte ty okamžiky, kdy je nebylo vůbec snadné zakoupit. Na pultech obchodů nebyly k dostání a lidé je převáželi za hranice až z Maďarska. Dnes jsou k mání i v každém větším supermarketu.
Lidé se dříve chránili před sluncem různým způsobem, např. o římském císaři Nerovi je známo, že si zrak clonil zelenými smaragdy. Eskymáci se bránili ostrému severskému slunci drobnými otvory v kožených popruzích navlečených na oči. Vůbec první brýle se v Evropě objevily ke konci 18. století, byl to však teprve pokus o nosnou konstrukci ze dvou opěrných nožek, které nedržely tvar a neustále přepadávaly z nosu. Byly zhotovené z kombinace kůže a kostí a držely za ušima na hedvábných popruzích.
Ochrana proti slunci však nebyla mezi lidmi rozšířena jako něco, co by stálo za větší pozornost. Teprve až v době hospodářské konjunktury dvacátých let 20. století se výrobou prvních skutečných obroučků zabývaly konstrukční kanceláře.
První kus sériově vyráběný spatřil světlo světa v roce 1929
První sériová výroba započala v roce 1929, bylo to ve Spojených státech zásluhou Sama Fostera a o rok později se k němu přidala společnost Bausch and Lomb, která se zaměřila na výrobky pro piloty amerických bombardérů. Ti získali speciální sérii brýlí se zelenými skly, na kterou dnes navázala tradiční výroba brýlí Avator od značkového producenta jménem Ray-Ban.
Počínaje třicátými roky se po celém světě rozpoutala doslova horečka v touze mít doma alespoň jedny pro celou rodinu. Od roku 1936 se vyrábí i skla s polarizačním filtrem, který eliminuje nežádoucí odlesky ze sluncem ozářených kovových ploch.
Velké popularitě se těšily v 80. letech brýle s pokovenými skly, tzv. zrcadlovky, jejich obroučky měly tvar podobný těm, co se dnes považují za současný módní trend. Ostatně trendy se občas opakují, příkladem mohou být i kalhoty do zvonu z období kolem roku 2007, které napodobovaly módu konce 70. let. U slunečních brýlí se můžeme dočkat obdobného jevu.